Vznik Horek

    Dějiny obce

     

    Vesnice vznikla nepochybně zakládáním hornických chalup. Když dolování časem ustávalo, zakupovali si havíři pole, proti čemuž byla obec táborská.
    Horníci vyzdviženi byly z poddanství a užívali práv městských. V zápisech obce T. r. 1635 vyskytuje se připomenutí ,, vydat osoby na Hory ku popsání všech gruntů, porostlin a chalup". Téhož roku poznamenáno o Horkách:,, Táborské Hory, poněvadž k náduší náleží a na půdě vzdejší jsou, mají jim Grunty zapověděné býti, ponevadž u příslušenství nestojí a jako jiní poddaní robot nekonaní ".
    R. 1695 opět se čelí proti zakupování Gruntů: ,, Poněvadž na Horách mnohý sousedský i městsky pole se zkupují, snešeno, aby budoucně jim sousedům na Horách žádné pole k městu patřící se nepovolovalo ani do Knih městských se nekladlo, poněvadž by někdy skrze to velké praejudicium městu býti mohlo. O chalupách horeckých uchovaly se tyto zprávy: Ve výkazu usedlých r 1651 (Oiduiiumin. vnitra pod čís : R. 109/45) jmenují se jako statku města příslušní: Vandrák 40 letý se ženou, matka 60 let stará a dcera Anna 11 let, Pavel Podruli 50 letý s manželkou Barborou 40 letou.
    R. 1673 koupila obec táborská od Ondřeje Velbabského chalupu na Horách se vším příslušenstvým od starodávna i s poli, loukami, zahradami a pohrbky za 30 zlatých rýnských.
    R 1684 prodala Kateřina Pražáková chalupu od starodávna, řečenou Bergmeistrovskou, ležící vedle gruntu M. Knotka Janu Hňupovi za 7 zl. a dvůr Hromadovský koupila r. 1693 Kateřina Pecinovská měšťanka táborska za 300 zl. rýnských.
    R. 1737 byly na Horách usedlí: Pavel Knotek, tkadlec Jiří Knotek, Jakub Hňup, tkadlec Vojtěch Velbabský, po něm Šimon Rezek a Matěj Ťoupalík. ( Poznámka. Kamenný Kříž stojící u mohutné lípy na křižovatce v místech odbočující silnice na Želeč postavil Matěj Ťoupalík, který byl vlastníkem pole u zmíněného kříže. 
    R. 1840 měla obec Horky 21 domů a 126 obyvatelů a k ní připsáno: Dvůr pracovský, velký ovčín, Červený dvůr s ovčínem, dvůr Čápův, myslivny Smolín a Kozska ,hájnice u Kamenném a st Táboře, hájnice Strakačov a Nechyba, mlýny Starotáborský a Kozský, hamr ve St. Táboře, cihelna a tři chalupy tamtéž.
    R. 1845 Po Lukáši Fillerovi (zakladetali Holečkových sadů v Táboře) dědí vdova Alžběta na domě v Táboře podíl a 1/128 kukusu na důlu sv. Trojice na Horkách. - Kuks(kukus)= podíl
    Horky nadány byly zvláštními právy na způsob měst svobodných, měly vlastní knihy a to se udrželo i když dolování ustalo. Horečtí nechtěli přijati poddanství jako předměštští sousedé až do nové doby. Bývali voláni toliko k opravě lužnického mostu a městských šanců. 
    R. 1794 uvádí se v kontraktu Václav Knotek, měštěnín král. města Tábora na Horách Táborských. Téhož roku týž V. Knotek uvádí se na jiné listině jako soused král města Tábora. Na magistrátě(se uvádí) král města Hradiště Hory Tábor zaznamenáno léta Páně 1727 že paní Voršila, ovdovělá Bechyňska na Horách Táborských, prodala jistou kopaninu p. Jiřímu Knotkovi z téže obce.
    Ještě v polovině 18. století příslušel soudům na Horkách titul měštěnína táborského. Podle inventáře města Tábora bylo r. 1872 městského jmění na Horkách : polí 745 čtver. sáhů, luk 1360, zahrad 115, lesů 125, jiter 1240 čtver. sáhů, plochy zastavěné 235c tv. sáhů v peněžité hodnotě 11.437 zl.
    Obecní majetek města Tábora na Horkách r. 1884 obnášel: lesů a jiných pozemků 237 jiter a 242 čtv. sáhy. Čistý roční výnos o něch pozemků byl 528 zl. 43 kr. r. m., daň pozemková a přirášky obnášely 187 zl. 97 kr.

    © Your Company. All Rights Reserved.

    Please publish modules in offcanvas position.

    Free Joomla! template by L.THEME | Documentation