Kronika

    Poslední záznam z kroniky Horek z roku 2001

     

    Vážení spoluobčané, jsem svědky opravdu historického okamžiku- vstupujeme do nového tisíciletí. Všichni jsme naplněni nadějemi a očekáváním co nám nové tisíciletí nadělí, jak v osobním tak i ve veřejném životě. Již v roce 1886 napsal František D. Zenkl ve svém průvodci po městě a okolí: "Z Horek a vůbec z kopce nad Čelkovicemi se rozkládajícího jest nejpěknější pohled na Tábor, který celý před zrakama tvýma se tu rozkládá".

    Obsah:
    -Naučná stezka Pintovka
    -Lesní běh Pintovkou
    -Festival Pintovka
    -další zajímavosti z přírody-Kuna
    -Táborská rocková mapa 2001
    -Hýlačka
    -Kaplička na starých Horkách
    -New York- světová tragédie
    -Závěr- citace
    -Dokumentační přílohy-viz. kronika


    Naučná stezka Pintovka
    Pojďme se podívat zpět do roku 2000.
    Práce na obnovení a upravení Naučné stezky Pintovka byly v roce 2000 zahájeny zpracováním nového projektu, který řešil nejenom obsahovou náplň, ale především zkrácení trasy stezky a výměnu původních neúměrně velkých informačních panelů. Obsahově byla stezka obohacena o panely s barevnými obrázkovými reprodukcemi rostlinstva a živočišstva a o informaci o začlenění lesního komplexu, Pintovka do územního systému ekologické stability krajiny. Ostatní texty byly přepracovány tak, aby maximální délka textu pro jedno zastavení byla proveditelná na formátu A4, neboť pro tento formát byly navrženy a vyrobeny nové dřevěné impregnované panely. Texty i obrázkové materiály byly řešeny písmem na počítači a zalaminováním. Mimo úvodní informační panel bylo na upravenou trasu umístěno 30 zastavení a délka stezky byla upravena na 3470 m.
    V květnu 2000 členové Českého svazu ochránců, základní organizace 21/05 Tábor provedli terénní práce, které představovali výkopové činnosti, zabudování nových panelů, likvidace panelů starých, změnu značení trasy stezky, instalaci textů, opravení můstků úprava úvodního informačního panelu, čištění trasy stezky od odpadků, vyčištění krmítek pro ptactvo a jejich opravy, vysazení dvou kusů smrků východních, které na původní zastavení byli zničeny polomem.

    2001 Již po roce provozu si obnovená naučná stezka vyžádala řadu oprav. Bylo nutné přemalovat a doplnit značení trasy stezky
    -bílé čtverce se zeleným šikmým pruhem, výměny textů na informačních panelech zejména tam, kde byly vystaveny slunečnímu záření, a došlo k vyblednutí. Pravidelně bylo nutně provádět sběr odpadků a jejich likvidaci a určitý čas si vyžadují i kontrolní pochůzky při, kterých se zjišťuje rozsah eventuelních škod, následných oprav apod.





    Lesní běh Pintovkou
    TJ Vodní stavby Tábor - atletický oddíl Vás srdečně zve na 51. ročník Lesního běhu Pintovkou, který se uskuteční v sobotu dne 10. listopadu od 9:30.
    Tuto lákavou pozvánku jste se mohli nechat inspirovat k protažení svého těla. Startující kategorie byly od dětí předškolního věku až po veterány. Délka tratě byla odstupňována od 300m až po 3000m pro veterány. Startovné činilo 20 Kč a běžců se sešlo opravdu hodně.

    Festival Pintovka 2001
    Již šestým rokem se pořádala v lesoparku Pintovka akce nazvaná "Festival Pintovka 2001" nejmenším táborákům byl určen program Dětského dne, a pro nás straší hudební dění na Pintovce zahájil František Nedvěd s kapelou Druhé podání (8.6.). Festival pokračoval 9. června lahůdkovým menu pro znalce dobré muziky. V programu vystoupily Jana Koubková a Kvartet: Luboš Pospíšil a Bohumil Zatlokal, kteří připomněly staré hity a chuťovkou na závěr bylo vystoupení Václava Koubka z harmonikou a spoustou osobitých historek. Z táborských kapel se představil stále populárnější Telegraf. V sobotu 23. června vystoupil poprvé v Táboře pod širým nebem Dan Bárta se skupinou J.A.R. Koncerty na Pintovce probíhají pouze výjimečně a pro řadu jejich návštěvníků se staly příjemným zpestřením Táborského kulturního léta. 


    Kuna- Příběh z osady
    Náš domeček se nachází kousíček od lesa. Možná to bude tím, možná ne, ale během, letošního léta nám přibyl podnájemník. Každý den si pravidelně dělám večerní kafíčko, které si vychutnávám na balkoně. A jeden večer mě vyrušily podivné zvuky vycházející z naší boudy, která zároveň slouží jako skladiště a garáž. V boudě se nachází půda a právě z ní bylo slyšet zvuky, chvilku dupavé a chviličku to znělo, jako když někdo něco stěhuje. Jediné vysvětlení, které mě hned napadlo, bylo, že máme doma zloděje. Protože bydlíme v domě samé ženské, zavolala jsem mamku, a ta přinesla na obranu alespoň vzduchovku (jinou účinnější zbraň doma nemáme), a šlo se na věc Nejprve jsme obešly celou boudu a zjistily, že venku se zloděj nevyskytuje. Nakonec došlo i na půdu, kterou jsme celou osvětlily baterkou. Ozvalo se jen takové posunutí, jako když někdo zaleze dál, aby nebyl vidět. A to bylo všechno. Druhý večer se vše opakovalo, ale nakonec jsme přeci jen spatřily rušitele nočního klidu. Měl dlouhý veverkovský ocas svítivá kukadla, a dokonce se nás bál. Byla to kuna. Ubytovala se u nás skoro na dva měsíce, poznávaly jsme jí podle výtrusů, které pravidelně zanechávala po celé zahradě. Její přítomnost měla ale i pozitivní stránku, nikdy jsme neviděly ani myšku.Zhruba na konci léta vyvedla své mladé a odstěhovala se. Odhadovala bych jí na sousedy nalevo, těm se záhadně začala ztrácet vajíčka. To, co jsem napsala, dokazuje to, že i na horkách je ještě docela zachovaná příroda i s jejími obyvateli.


    Táborská rocková mapa 2001
    Deštivé počasí začínajícího léta provázející přípravy festivalu Táborská rocková mapa 2001 v lesoparku Pintovka drásalo nervy nejen pořadatelům, ale i samotným kapelám. Nakonec déšť ustal a sešlo se zhruba 350 lidí včetně účinkujících. Publikum slyšelo hudbu nejrůznějších žánrů v podání kapel: Černý mosty, F.O.B. , Higler Ground, Jumbo Splasl,Jumble Beats, Pesata, Sabot, Silent Reproack, Sobi 20, Somebody Recalled, Telegraf, Xixao a skupina 123 minut, která zde vystupovala jako host. Pokřtěn zde byl také stejnojmenný kompaktní disk z ukázkami od 20 táborských kapel, který má být dokumentem rozsáhlé žánrově pestré a nekonformní hudební scény v Táboře. Kmotry kompilace se stali Kristián Kodet a Jan Šída z rockového časopisu Big Beng. Na festivalu byl pořízen zhruba desetihodinový videozáznam, který bude zpracován a poslouží k další prezentaci projektu. Fotografie a zhodnocení akce je možné si prohlédnout na internetu www.trm.zde.cz Akce se povedla, i když pořadatelé měly už na začátku s počasí nervy nadranc. Budeme se společně těšit na příští rok, kdy je naplánován festival dvoudenní a má vystoupit 25 až 30 kapel.

    Hýlačka
    Přesně deset let od znovu otevření rozhledny Hýlačka si připomněli táborští turisté 5. května 2001 přesně 14:00 hodin měli všichni zúčastnění šanci podívat se do nádherného kraje a prohlédnout si výstavu výtvarných prací ze soutěže Kouzlo barev přírody, kterou zde pořádalo Centrum- Středisko pro volný čas dětí a mládeže. Minulé pondělí 29.4. se tu sešlo na čtyřicet mladých čarodejnich se svými rodiči a pěkně se pobavili. I 9. června 2001 zde bylo rušno, táborské Divadlo mladých zde zahrálo několik pohádek a potěšilo hlavně nejmenší občánky. 



    Kaplička na starých Horkách
    Kaplička byla postavená v roce 1867 a byla zasvěcena Svatému Václavu. Po revoluci se samosprávě Horky podařilo kapličku opravit a přesně k stotřicátému výročí se konala 28.9.1997 první kapličková pobožnost, na kterou přišlo velké množství horeckých občanů. Nádhernou promluvu měl msgr. Vladimír Vyhlídka a s horeckými dětmi zpívala Karolína Berková. Příští rok už bude malá svatováclavská slavnost po šesté a vést ji bude nynější pan faráři v Táboře Václav Hes. Všechny vás srdečně zveme.


    New York úterý 11. září 2001
    I když se tato událost nestala na horkách, ani v Táboře a dokonce ani v ČR, svou vážností a tragédií zasáhla nás všechny. Ne jeden Američan si před 9 hodinou ranní ke kávě zapíná televizní zprávy.Když vidí záběry letadla, které naráží do budovy World Trade Centra, těžko ho napadá že jde o realitu. Spíš ho napadne že vidí upoutávku na katastrofický film , kde díky dokonalosti počítačové animaci vše vypadá naprosto skutečně. Neustálé opakování záběrů, šokovaní novináři, improvizované komentáře ho však vyvádějí z omylu. Nevěří svým očím a má potřebu ověřit si pravdivost této zprávy někde jinde - nejblíže je internet. Velké americké noviny přepsaly do palcových titulků následující den úderný slogan: America under attack, Útok na Ameriku. I takovouto katastrofu nám přinesl rok 2001.Tato událost nás nutí zamyslet se nad svým životem , opravdu si užíváme a vážíme každičkého dne který nám život nabízí?


    Závěr " Pověsti a zkazky z Táborska sebral Roman Cikhart Tábor 1932 
    Také v Pintovce pod táborem strašívalo. V dávných dobách patřil tento les nějakému Pintovi. Ten prý po své smrti každého večera jezdíval v Pintovce na ohnivém kočáře, taženém dvěma páry koní. Od večera do půlnoci jezdil po lese a hýkal. Jednou vracel se chudý dělník z práce domů. Bylo stěží viděti na cestu. Šel klidně, až najednou spatřil ono zjevení, které hýkalo. Nevěda ani co činí, zahýkal také. V tom uslyšel hromovou ránu, vůz zmizel a od té doby se v těch místech strašidlo neukázalo.


    zapsala: Petra Fialová
    kronikářka

    Úvod

    Já, Josef Knotek, narozen dne 12. Října 1895 v Horkách č.p. 3, povoláním rolník, započal jsem dnešním dnem, tedy 19. Dubna 1925, psáti pamětní knihu obce Horek.

    Obec Horky leží na levém břehu řeky Lužnice, půl hodiny od města Tábora na stranu jižní, při okresní silnici Tábor – Bechyně.

    Blízko vesnice v místě zvaném „U kamenného kříže“, kde skutečně kříž kamenný stojí, postavený roku 1788, a při něm né sice vysoká, ale silná lípa, se silnice rozděluje. Jedna jde do Bechyně a druhá, roku 1885 postavená, vede kol vesnice do Želče. Z této silnice jde cesta na Horky.

    Těsně kolem vesnice vede elektrická dráha z Tábora do Bechyně, která v místě zvaném „na dračkách“ má zastávku zvanou „Horky u Tábora“. Dráha tato postavena byla v roce 1902.

    Katastr obce Horek sousedí na straně východní s katastrem obce Čelkovické, na straně severní přes řeku Lužnici je katastr města Tábora, na západ kde tvoří hranici potok „Vlčí důl“ je les velkostatku Dražičky, katastr obcí Hnojná Lhotka a Slapy. Na straně jižní sousedí s katastrem obcí Slapy a Želečské Radimovice.

    Od vesnice k severozápadu je les zvaný „Pintovka“, který je majetkem města Tábora a má svoji enklávu honební. O tomto lese se říká (jak vypravují staří pamětníci, kteří to slyšeli od svých předků), že tento les Pintovka byl obci Horky ukraden městem Táborem. Kdy a jak se toto zcizení stalo není možno se dovědět.

    Obec naše patří k veškerým úřadům a školou do Tábora. Do roku asi 1882 byly Čelkovice a Horky jedna místní obec. V tomto roce se však Horky od Čelkovic oddělily a tvoří nyní samostatnou místní obec. Prvním starostou byl zvolen Rezek, rolník čp 15.

    Ve vesnici jsou stříbrné doly čp. 25 všeobecně „šachta“ zvané, ve kterých byla v roce 1873 práce zastavena a nyní jsou zatopeny vodou. Hloubka jejich je 82 sáhů.

    Podle vypravování, za dob roboty patřili Horky k městu Táboru a žily jako svobodníci, tedy že byli zbaveni robotných povinností. Ve starých listinách jako jsou smlouvy svatební, postupní atd. čteme: „měšťanům na Horkách“, nebo někde též: „na Horách“

    Nejstarší dějiny Horek

    Vesnice vznikla nepochybně zakládáním hornických chalup. Když dolování časem ustávalo, zakupovali si havíři pole, proti čemuž byla obec táborská. Horníci vyzdviženi byli z poddanství a užívali práv městských. V zápise obce z roku 1635 vyskytuje se připomenutí „vydat osoby na Hory (tedy Horky), ku popsání všech gruntů, porostlin a chalup.“ Téhož roku poznamenáno o Horkách: „Táborské Hory, poněvadž k záduší náležejí a na půdě zdejší jsou, mají jim grunty zapověděné býti, poněvadž v příslušenství nestojí a jako jiní poddaní robot nekonají.“

    Roku 1737 byli na Horách usedlí:

    Pavel Knotek,

    Jiří Knotek, tkadlec,

    Jakub Hňup,

    Vojtěch Velbabský, tkadlec,

    Šimon Rezek,

    Matěj Ťoupalík (kamenný kříž stojící u mohutné lípy na křižovatce v místech, kde odbočuje silnice na Želeč – tj. „U kříže“ postavil Matěj Ťoupalík, který byl vlastníkem pole u zmíněného kříze).

    V roce 1840 měla obec Horky 21 domů a 126 obyvatel. Horky nadány byly zvláštními právy na způsob měst svobodných, měly vlastní knihy a to se udrželo, i když dolování ustalo. Horečtí nechtěli přijati poddanství jako předměstí sousedé až do dnešní nové doby. Bývali voláni toliko k opravě lužnického mostu a městských šanců. Ještě v polovině 18. století přísluší sousedům na Horkách titul měštěnína táborského.

    Vodovod

    Zápis k roku 1906: Obec Horecká trpěla odedávna nedostatkem vody, jak pitné, tak užitkové. Po mnohých úvahách počali podnikavější občané přemýšlet o zřízení vodovodu. Tomuto návrhu však zase někteří občané nejen nepřáli, ale i se posmívali. To však nezastrašilo podnikavější občany. 12. Února 1906 jedná již obecní výbor o zřízení samočinného vodovodu z luk „u mostků“ (slapský katastr). 13. Října 1906 předkládá firma Kunz v Hranicích obecnímu výboru projekt, rozpočet a technickou zprávu vodovodu a obecní výbor podává žádost k hejtmanství o vodoprávní řízení. Podávají se žádosti o subvenci říšskou, zemskou a ministerstva vnitra.

    Subvence tyto byly povoleny po dlouhé době, poslední až v roce 1908 a to ještě bylo nutno jezdit na vlivné činitele, by na příslušných místech intervenovali.

    1. srpna 1908 usnáší se obecní výbor zadati stavbu obecního vodovodu ofertním řízením. 2. Září zadává obecní výbor stavbu vodovodu firmě Kunz v Hranicích za 12 275 korun a 42 haléřů, plus výkupné 760 korun a 80 haléřů. Za týden již firma začíná pracovat. Koncem října je vodovod již hotov a kladou se domovní odbočky. Podzim v tomto roce byl tak suchý a nouze o vodu byla tak veliká, že voda z příkopů kudy byly kladeny roury byla vybírána.

    Stavbu vodovodu řídil ing. Hájek. Oni vlivní činitelé, o kterých byla zmínka, při tomto podniku byli pánové:

    Červinka ing., českého odboru zemědělský rada, Dr. Karel Viškovský, tajemník českého odboru zemědělské rady a poslanec české strany agrární za okres Tábor na zemském sněmu.

    Josef Suhrada, rolník z Ražic, říšský poslanec české strany agrární za okres Tábor. Jánský Ing., tento byl za zásluhy, které věnoval obci Horecké při tomto podniku jmenován čestným občanem obce Horecké.

    Rok 1912 a 1913 – požáry na Horkách

    1. září v neděli odpoledne shořela vdově Anně Chválové čp. 17 stodola i s úrodou. Rok tento byl velice chladný a mokrý. 23. února 1913 dopoledne shořela stodola Jana Fialy č. 8. Požár tento, jakož i u Chválů založila Marie Hňupová, kteráž byla uznána slabomyslnou a odvezena do ústavu pro choromyslné

    První světová válka

    1. června zastřelen v Sarajevě následník trůnu Ferdinand a tušení lidu, že teď k něčemu dojde, nedalo na sebe dlouho čekat. Počátkem července se již celá Evropa zahaluje do mraků. 26. Července 1914 v neděli vyhlášena byla mobilizace, v době nejpilnějších žní. Tuto smutnou zprávu jsme se dozvěděli již v pět hodin ráno a přinesla ji do vesnice mlíkařka. První mobilizační vyhláška byla vylepena v naší obci ve dvě hodiny odpoledne.
    2. července narukovali v naší vesnici:

    Jindřich Knotek čp 5

    Filip Dolejš čp 9

    Josef Lengr č. 11

    František Dolejš č. 14

    Václav Rezek č. 15

    Jan Votýpka č. 20

    Doprava na drahách byla zastavena a vlaky odvážely jako o závod samé mladé české muže, by se bili, za cizí zájmy, anebo by složili svoje kosti v dalekých cizinách, nebo vrativše se již jako mrzáci.

    1. července vypovídá Rakousko válu Srbsku a druhým státům. Světová válka začala. Císař František Josef I. vydal ihned manifest „Mým národům“, ve kterém vykládal, že byl přinucen tasit meč, ale nedoufá, že pomocí Boží vše brzy a vítězně skončí (ano, Bůh měl v tak hrozném díle pomáhat). Každý se však při čtení manifestu jen usmíval. Nám Čechům měl plno chvály, ano teď, když potřeboval české lidi.

    Provádí se odvody koní, takže jsou i případy v některých místech, že narukoval hospodář, jeho čeledín, a koně, a k práci zůstává jenom žena, děti a případně starci. Jedno nařízení stíhá druhé, začíná se jevit chaos.

    V srpnu dochází již zprávy z bojiště a koncem srpna jsou v Táboře první ranění. Rakouská armáda ustupuje a jsou pověsti, že Rusové budou na posvícení v Praze. Od Rusů každý čekal osvobození. V srpnu přijel z vojny na jeden den domů Jindřich Knotek č. 5, by se oženil s Marií Knotkovou, dcerou Jana a Marie Knotkových z č. 2.

    Ke konci roku je nezvěstný Filip Dolejš č. 9, který byl na srbské frontě a František Dolejš č. 14 na ruské frontě. 14. Března přišly do naší vesnice polští  židé, uprchlíci, které musila obec ubytovat. 15. Března musil jsem já, nynější kronikář Josef Knotek, narukovat na vojnu a proto veškeré záznamy v této kronice od tohoto dne jsou, jak mi je občané vypravovali.

    Rok 1915. V tomto roce padli tito naši rodáci:

    v měsíci lednu padl v Karpatech Jan Král ve věku 21 roků, syn Josefa Krále, kováře,

    Jan Votýpka, 23 roků, padl v bitvě na Dněstru v Polsku v měsíci červnu,

    Jan Šimek, se kterým jsem si já v poli dopisoval, zemřel ve 20 letech v polní nemocnici v Haliči po těžkém zranění,

    V ruském zajetí ke konci roku se nacházeli Josef Lengr z č. 11, Josef Knotek (nynější kronikář) a Antonín Bartáček. Na práce jsou dáváni zajatci. Rakousko provádí rekvizice mosazi a mědi, jako kohoutky, kliky u dveří, hmoždíře a jiné k účelům válečným.

    Bída a nouze se stupňují. Vojáci utíkají z fronty, zdržují se v lesích, kde tvoří tzv. zelené kádry. Vláda je bezmocná. Šíří se pověsti o české samostatnosti.

    1. října 1918 byla v Praze prohlášena československá samostatnost. Po 298 letech se vrací vláda věcí tvých do českých rukou. Do naší vesnice přinesli tuto radostnou zprávu lidé jdoucí večer z Tábora z práce. Radost a nadšení bylo veliké.

    Zřízení hřbitova

    V roce 1921 byl starý táborský hřbitov „U sv. Jakuba“ uzavřen a nový byl zřízení až u Vápenné strouhy při silnici na Ústí Sezimovo.

    Pro velikou vzdálenost tohoto nového hřbitova, usnesli se občané Horek a Větrov a zřídili sobě nový hřbitov na Horkách na obecním poli pod obecním rybníkem. Stavbu hřbitova prováděl roku 1922 táborský stavitel Josef Voborský, rodák Větrovský. 22. Července byl hřbitov posvěcen táborským děkanem panem Fridrichem. Starý zvon z kaple na návsi byl dán na kapli na hřbitově. Na kapli daroval nový zvon František Dvořák č. 12. Zvon tento byl rovněž 22. Července posvěcen.

    O vzniku sochy sv. Václava v kapličce na návsi

    Záznam z roku 1936: Před padesáti lety zemřel v naší obci vynikající sochař pan Kolář. Socha zhotovená sv. Václava v kapli na návsi jest jeho dílem. Bydlel na samotě pana Švadleny pod Horkami. Byl to muž příjemný. Za mladších let jezdil po poutích s kolotočem. Kol jeho stavení bylo množství soch malých i velkých. Menší sochy mu byly odcizeny. Ještě dodnes na jeho bývalé zahrádce jsou sochy ke spatření. Spravoval i hodiny. V neděli za jeho hospodaření šenkoval pivo a hrály se u něho kuželky. Navštěvovali jej měšťané města Tábora. Měl dvě dcery, jedna žila do nynějška v bídě, živila se žebráním.

    Mobilizace roku 1938 a počátek 2. světové války na Horkách

    1. května 1938 je naše hranice obsazena ze strany německé říšským vojskem, ze strany české naší armádou. Tato částečná mobilizace asi 4 ročníků si vyžádala nástup Jindřicha Knotka a V. Tůmy. Situace mezinárodní velmi kritická vyvrcholila 21. Září mobilizací do 40 let. Byli povoláni i někteří přes 40 let odborníci nebo legionáři. Narukovali u nás:

    Josef Knotek, legionář č. 3, Jan a Jindřich Knotkové, Jaroslav Rezek, Jan Dvořák, František Votýpka, Alois Ryba, Josef Voráček, Václav Tůma, Václav Volek, Jan Dolejší.

    Nástup našeho mužstva byl velmi ukázněný za velkého nadšení. Náš národ byl hanebně zrazen od Francie a Anglie, úplně opuštěni ode všech spojenců (s výjimkou SSSR – dopsáno do kroniky jiným perem a jinou rukou, zjevně dodatečný zápis po roce 1948). Tak bolestných událostí od vzniku státu náš národ nezažil. Mnoho uprchlíků ze zabraných krajů přibylo do naší obce.

    Večer 14. března 1939 slyšelo těch několik občanů, kteří zde měli radiové příjmače, že prezident Hácha jel do Berlína. Ráno dne 15. března oznamovali zděšeně svým sousedům, že Němci obsazují republiku.

    Němci hlásili do světa, že obsazování pokračuje s přesností hodinového stroje, ale do Tábora přijeli až 16. března po poledni. V tu dobu také projela po silnici do Malšic první tři německá auta a to byl také první styk naší obce s okupanty. S jakými pocity je naši lidé vítali, lze snadno domyslit.

    Němci byli samá uniforma, ale lidový vtip se v nich brzy vyznal. Schutzpolicisti v zelené uniformě byli nazváni „Lohengruni“, tzv. Hilfspolizei v žlutých košilích byli „strnadi“. Vlastní vojsko wehrmacht, které přijelo většinou na starých ubohých hrčkách (patrně to udělali úmyslně, aby zmátli svět), dostalo přiléhavý název (převzatý prý z polštiny) „cirkus plechový“. Přijeli se starým brakem, ale z Tábora odvezli skvělou a obrovskou výzbroj naší armády, stejně jako zásoby prádla, obuvi a ostatních potřeb, kterých bylo jenom v Kotnovské bráně uloženo za 30 milionů Kč.

    Němci od nás odváželi v prvních týdnech okupace ještě jiné věci. Kdežto jejich říše už byla zcela vybrakována, u nás byly obchody plné zboží. K tomu si Němci stanovili velmi výhodný, ale pro nás zlodějský poměr marky ke koruně. Následek byl, že obchody byly stále nabity nakupujícími vojáky, kteří skupovali a domů posílali vše, nač přisli, hlavně textilie, potraviny atd. Jak by ne! Za jednu marku zde dostali 20 vuřtů, o jakých se jim doma nezdálo. A přitom se nestyděla tato povedená říše posílat do našich měst tzv. pomocné kolony, které „zachraňovaly hladovící Čechy“ rozdáváním jakýchsi špinavých polévek a nechutného chleba. Ti, kteří se z našich lidí snížili k takovéto žebrotě, posloužili jen německým fotografům a německé propagandě k tvrzení, že nás říše opravdu zachraňovala.

     

    Našli se i na Horkách lidé, kteří si chodili pro tuto menáž na táborské náměstí, ovšem prý jen pro zvířata. Německé kuchyně tu byly pouze několik dní. Později nastávala opravdová bída, způsobená ovšem německým vykrádáním. Protektorát – lidé mu říkali „Protentokrát“ se začal uplatňovat.

    © Your Company. All Rights Reserved.

    Please publish modules in offcanvas position.

    Free Joomla! template by L.THEME | Documentation